Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dokonalé tělo: etnografie těla v prostředí posilovny
Hemerová, Aneta ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Lachmann, Filip (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prostředím posilovny a jejími návštěvníky. Její snahou je odpovědět na to, jak prostředí posilovny formuje tělo a vnímání těla svých aktérů. Na tuto problematiku je nahlíženo prostřednictvím několika teoretických přístupů, a to skrze vědomé tělo, které je v kontextu Nancy Scheper-Hughes a Margaret Lock chápáno jako propojení individuálního, sociálního a politického těla. Dále habitu, který v souvislosti s teoriemi Pierra Bourdieuho v prostředí posilovny vysvětluje specifičnost daného prostředí, jehož kultura se postupně otiskává do těl návštěvníků. A nakonec prostředí posilovny, které je vztahováno k teorii Raye Oldenburga a jeho třetímu místu. Výzkum se uskutečnil na základě zúčastněného pozorování ve vybrané posilovně, které bylo intenzivně doplněno o výzkumné rozhovory. Analýza nabytých poznatků ukazuje, že dané prostředí formuje tělo a vnímání těla svých aktérů součinností několika jevů. Umístěním zrcadel po celých stěnách, která nabádají k neustálému pozorování těla svého i ostatních, a tudíž svádí ke srovnávání a hodnocení. Všudypřítomnými vizuálními reklamami ideálního obrazu těla, která jsou charakteristická pro toto prostředí. Samotnými stroji, jejich rozmístěním a váhami, jejichž barvy vytváří "vizuální konstrukt" toho, že se zde zvedají co nejtěžší váhy. A...
Crossfitové tělo, habitus a životní styl
Malíková, Gabriela ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Tématem bakalářské práce je habitus a životní styl spojený s praxí crossfitu. Teoreticky vycházím z koncepcí habitu tří autorů. Prvním je Marcel Mauss, který habitus definoval jako soubor naučeného zejména fyzického, jednání, získaného s ohledem na kulturní podmínky. Druhý autor, Pierra Bourideu, pak habitus pojímá obecněji jako soubor fyzických, mentálních a sociálních pozic a dispozic, který je na jedné straně sociální strukturou produkován, zároveň ji však utváří. Za použití termínů jako "pole" nebo "kapitál" vnáší Bourdieu habitus do souvislosti se vkusem a kulturní spotřebou sociálních tříd. Třetí autor, jímž se inspiruji, Loic Wacquant, ve svém výzkumu zdůrazňuje roli tělesného kapitálu a prostředí tělocvičny při utváření habitu. Prostřednictvím analýzy dat vytvořených etnografickou a částečně autoetnografickou metodou s návaznými výzkumnými rozhovory práce odpovídá na následující výzkumné otázky: Jak vypadá crossfitová habitus? Jakými mechanismy se reprodukuje? S jakým životním stylem a kulturními preferencemi crossfit souvisí a o čí volnočasovou aktivitu se jedná?
Crossfitové tělo, habitus a životní styl
Malíková, Gabriela ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Tématem bakalářské práce je habitus a životní styl spojený s praxí crossfitu. Teoreticky vycházím z koncepcí habitu tří autorů. Prvním je Marcel Mauss, který habitus definoval jako soubor naučeného zejména fyzického, jednání, získaného s ohledem na kulturní podmínky. Druhý autor, Pierra Bourideu, pak habitus pojímá obecněji jako soubor fyzických, mentálních a sociálních pozic a dispozic, který je na jedné straně sociální strukturou produkován, zároveň ji však utváří. Za použití termínů jako "pole" nebo "kapitál" vnáší Bourdieu habitus do souvislosti se vkusem a kulturní spotřebou sociálních tříd. Třetí autor, jímž se inspiruji, Loic Wacquant, ve svém výzkumu zdůrazňuje roli tělesného kapitálu a prostředí tělocvičny při utváření habitu. Prostřednictvím analýzy dat vytvořených etnografickou a částečně autoetnografickou metodou s návaznými výzkumnými rozhovory práce odpovídá na následující výzkumné otázky: Jak vypadá crossfitová habitus? Jakými mechanismy se reprodukuje? S jakým životním stylem a kulturními preferencemi crossfit souvisí a o čí volnočasovou aktivitu se jedná?
Dokonalé tělo: etnografie těla v prostředí posilovny
Hemerová, Aneta ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Lachmann, Filip (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prostředím posilovny a jejími návštěvníky. Její snahou je odpovědět na to, jak prostředí posilovny formuje tělo a vnímání těla svých aktérů. Na tuto problematiku je nahlíženo prostřednictvím několika teoretických přístupů, a to skrze vědomé tělo, které je v kontextu Nancy Scheper-Hughes a Margaret Lock chápáno jako propojení individuálního, sociálního a politického těla. Dále habitu, který v souvislosti s teoriemi Pierra Bourdieuho v prostředí posilovny vysvětluje specifičnost daného prostředí, jehož kultura se postupně otiskává do těl návštěvníků. A nakonec prostředí posilovny, které je vztahováno k teorii Raye Oldenburga a jeho třetímu místu. Výzkum se uskutečnil na základě zúčastněného pozorování ve vybrané posilovně, které bylo intenzivně doplněno o výzkumné rozhovory. Analýza nabytých poznatků ukazuje, že dané prostředí formuje tělo a vnímání těla svých aktérů součinností několika jevů. Umístěním zrcadel po celých stěnách, která nabádají k neustálému pozorování těla svého i ostatních, a tudíž svádí ke srovnávání a hodnocení. Všudypřítomnými vizuálními reklamami ideálního obrazu těla, která jsou charakteristická pro toto prostředí. Samotnými stroji, jejich rozmístěním a váhami, jejichž barvy vytváří "vizuální konstrukt" toho, že se zde zvedají co nejtěžší váhy. A...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.